Samonivelační vyrovnávací hmota Chemos VD 12

Příprava podkladu: Podklad musí být trvale suchý, pevný, čistý, zbavený prachu, odlupujících se částí a mastnoty, pevný v tlaku a tahu podle ČSN 74 4505. Podklad vždy přebruste, aby se odstranily i slabě držící části podkladu. Minimalizuje se tak riziko, že se nivelační hmota odtrhne i s vrchní částí podkladu. Betonový podklad musí být starý min. 28 dní. Zbytky starých vrstev lepidel a barev je nutné co nejvíce mechanicky odstraní špachtlí nebo broušením. Praskliny v podkladu vyspravit opravným tmelem Chemos. Větší trhliny vyčistit, proříznout bruskou, sešít ocelovými sponkami a zalít epoxidem. Konstrukční dilatační spáry uzavřete pružným polyuretanovým tmelem. Staré dlažby, teraco a pod. přebrousit bruskou s brusným papírem. Odstraní se tak mastné vrstvy po ošetřujících přípravcích a po užívání podlahy. Podklad důkladně vysát průmyslovým vysavačem a napenetrovat vhodnou penetrací.

Penetrace: Penetrace váže zbytkový jemný prach a zabraňuje vsákání záměsové vody z nivelizační hmoty do podkladu. Důsledná příprava podkladu a dobrá penetrace má rozhodující vliv na výslednou kvalitu a vzhled stěrky. Na cementové potěry a betonové podklady odizolované od zemní vzlínající vlhkosti doporučujeme použít penetraci Chemos PE 204.

V případě vlhkého podkladu není vhodná akrylová, polyuretanová, případně epoxidová penetrace, která zabraňují efektivnímu propouštění vlhkosti. Před nánosem penetrace a vyrovnávací hmoty, kterou je nutno provést nanejvýše dvě hodiny poté, a před instalací odvětrávacího systému, jež může následovat už dvanáct hodin po aplikaci Chemosu VD 12, ještě každopádně nezapomeňte podklad vyrovnat. K tomu účelu vám může skvěle posloužit kupříkladu supersilný brusný diamantový Termokotouč. Tomuto kroku se bohužel nedá prakticky vyhnout, protože přítomnost stálé vlhkosti v nemovitosti v naprosto valné většině případů zapříčiní zvlnění či zvrásnění potěru.

Zpracování: Do čisté nádoby nalít 5 - 5,5 litru studené, čisté vody. Obsah pytle vsypuje za stálého míchání do vody. Míchá  nízkootáčkovým míchadlem (500 - 700 ot./min.) minimálně 4 minuty tak, aby se netvořily hrudky. Potom nechat chvíli odstát a nakonec ještě krátce. promíchat při pomalých otáčkách. Zamíchanou homogenní hmotu vylít na napenetrovaný podklad a do požadované tloušťky rozetřete kovovým hladítkem nebo velkoplošnou stěrkou. Požadovanou tloušťku nanést v jedné pracovní operaci. Ihned po vylití provzdušnit hmotu jehličkovým válečkem, který napomáhá nivelizaci, odvzdušnění hmoty a dobrému spojování jednotlivých dávek. Případnou další vrstvu nanášejte až po řádném vyschnutí, přebroušení a napenetrování předešlé vrstvy. U vícevrstvého stěrkování je třeba dbát na to, aby každá další vrstva nebyla hrubší než předchozí.

Doporučení: Nezpracovávejte při teplotě podkladu a vzduchu pod +10 °C a relativní vlhkosti vzduchu nad 75 %. Čerstvě vystěrkované plochy chrání před účinky slunce, tepla a průvanu. Při tloušťkách nad 5 mm použít dilatační okrajové pěnové pásky. Vysoké teploty hmoty, vzduchu a vody výrazně ovlivňují rychlost hydratace, čímž se zkracuje doba zpracovatelnosti, proto používejte výhradně co nejstudenější vodu. Podlahové topení musí by min. 24 hodin před vyléváním zcela vypnuto. Zapnout se může až po řádném vyschnutí nivelační hmoty a to postupně, zvyšováním teploty vody v oběhu o Max. 5°C / 24 hodin. Nejlépe zpracovatelné při teplotě o o vzduchu 18 - 25 °C, teplotě podlahy nad 15 °C a relativní vlhkosti vzduchu pod 65 %. Nízké teploty, vysoká vlhkost vzduchu a silnější vrstvy prodlužují schnutí, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu naopak schnutí zkracuje. Smíchání materiálu s větším množstvím vody je příčinou snížení pevností a sedimentování hmoty. Nepoužívá k tvorbě potěrů a užitkových podlah. Nevytváří konečnou vrstvu! Povrch nivelační hmoty je vždy nutné ošetřit vhodnou povrchovou úpravou - nášlapnou vrstvou. Je třeba zabránit, aby vrstva vyrovnávací hmoty zůstala příliš dlouho otevřená bez krytiny, což by mohlo vést k tvorbě trhlin. Nepoužívá ve vnějším nebo mokrém prostředí!

Jak správně míchat samonivelační hmoty?

Samonivelační hmoty zpracováváme rozmícháním ve studené vodě. Už při míchání dochází k reakci cementu a vody. Protože však chceme, aby nivelační hmota měla určité námi zvolené vlastnosti, jako jsou delší zpracovatelnost, výborná tekutost, rychlé tuhnutí a tvrdnutí apod., musí se již při výrobě modifikovat přísadami. Rozpuštění těchto přísad trvá určitý čas a je velmi DŮLEŽITÉ, aby byly rozpuštěny v procesu míchání a ne až po rozlití na podklad. Při zkrácené době míchání by se nemusela dosáhnout maximální tekutost hmoty. Proto je důležité dodržení celkového času míchání, včetně přestávky, protože i během přestávky probíhá rozpouštění přísad.

Proč dodržet předepsané množství vody?

Vodu použitou při míchání cementových hmot nazýváme záměsná voda. Jejím úkolem je reagovat s cementem a vytvářet tak složité formy vazeb v hydratačních novotvarů. Pro dostatečnou hydrataci cementu a dosažení požadované zpracovatelnosti potřebujeme určité množství vody. Toto množství určí výrobce cementové hmoty ve svém návodu a vychází z množství použitého cementu a z receptury suché směsi. Tato voda se v procesu tuhnutí a tvrdnutí cementové hmoty dělí na: chemicky a fyzikálně vázanou a volnou vodu.

Chemicky vázaná voda se stává trvalou součástí hmoty a uvolní se pouze při vysoké teplotě nad 200 °C. Část fyzikální vázané vody bude také součástí hmoty a část se za určitých podmínek odpaří a způsobuje vznik napětí a smršťování hmoty. Smršťování je současně eliminováno expanzními příměsemi.

Volná voda vyplňuje převážně největší póry a snadno se vysušuje. Zůstávají po ní prázdné póry, které snižují pevnosti. To je přesně ta voda, kterou měříme vlhkoměrem a čekáme, kdy se odpaří. Je třeba si tedy uvědomit, že každé deci vody navíc v konečném důsledku zvyšuje pórovitost cementové hmoty a tím negativně ovlivňuje významné technické vlastnosti samonivelační vrstvy, jako jsou pevnost, nasákavost, trvanlivost, smršťování, pnutí, ale i čas vysychání.

Negativní vliv předávkování záměsové vody na homogenitu tekuté nivelační hmoty lze snížit použitím různých stabilizátorů v receptuře. To znamená, že s předávkováním záměsové vody s minimálním zhoršením stability tekuté hmoty se do určité míry počítá, přestože se zhorší vlastnosti zatvrdlé hmoty. Běžně se počítá s předávkováním do 10 %, to znamená při předepsané vodě 6 litrů maximálně ji navýšit na 6,6 litru. Např. produkty firmy Chemos jsou nastaveny na navýšení vody o 12 %. Překročení těchto limitů způsobuje rozsadanie hmoty ihned po rozlití. Projeví se to tím, že největší a tím i nejtěžší zrnka písku sedají na podklad a naopak jemné částice jsou vyplavovány na povrch. Tím vzniká nerovnoměrné vyplňování prostoru mezi velkými zrny a tím fatální pokles pevnosti a nárůst pnutí. Použití většího množství záměsové vody, jak je předepsáno, se dá zjistit i po uschnutí hmoty. Zvláště nebezpečné pro kvalitu je navýšení záměsové vody při lití tloušťky už nad 8 - 10 mm.

Mohu do nivelační hmoty přidávat písek?

Tak toto je přesně opačný případ jako s vodou, protože přidáváním písku do nivelační hmoty se jí některé vlastnosti zlepšují. U výrobků Chemos se tímto snižuje vnitřní pnutí téměř na nulu. Je však třeba dodržet doporučení výrobce, jaké zrnitosti má být písek. Je to velmi důležité, protože výrobce má v pytli už písek přesně definované zrnitosti a ten přidaný písek má doplnit křivku zrnitosti a ne ji rozbít. Přidaný písek přidáváme v množství dle doporučení výrobce. Písek je možné přidávat od tloušťky 8 - 10 mm. Nesmí se však navyšovat množství záměsové vody.

Proč je třeba zatemnit velká okna a zamezit průvanu?

Zde můžeme navázat zase na vodu, která je použita k míchání. Všichni to známe z klasického betonování. Krátce po betonování musíme beton zalévat i několik dní a tak mu dodávat vlhkost na ještě probíhající hydrataci a zamezit vysoušení fyzikální vázané vody. A právě proto, abychom toto nemuseli dělat, jsou v samonivelačních hmotách použité přísady, které vážou na sebe dostatečné množství vody pro udržování vlhkosti ve hmotě, aby mohl cement dále hydratovat. Tato voda, můžeme ji nazývat ošetřovací, se uvolňuje postupně. Pokud se však během schnutí hmoty, krátce po jejím vylití, záměsová voda rychle odpařuje např. působením přehřátí od slunce nebo i průvanem, může se stát, že ani přísady na zadržování vody nebudou schopny vodu dostatečně udržet. Následně se začne snižovat množství fyzikální vázané vody, která není nahrazována. Vzniká smršťování, které vyvolává pnutí v době, kdy hmota ještě nemá dostatečnou pevnost a může docházet ke vzniku smršťovacích trhlin, resp. k ostatním poruchám vytvrzené hmoty.

A na závěr asi tolik, s přípravou podkladu nespěchejte.

Vše si pečlivě zaměřte, změřte. zkontrolujte podklad. Nezapomeňte si změřit vlhkosti a zbytkové vlhkosti. Na každých 100 m² jste u cementových a anhydritových potěrů provést 3 CM měření - to ukládá ČSN norma 744505. Před nivelací vše zbrušte, přefrézujete. Používejte dilatační pásky. Dodržujte pracovní, konstrukční, smršťovací a akustické dilatace. Před nivelaci si ověřte savost podkladu. Otevřená klapka v krbu nemusí v kombinaci s dírou pro digestoř nebe jiné dva otvory, které vytvoří průvan, je třeba pořešit a nezapomeňte na podlahové topení, vypínač OFF.